Die Festung Glatz [Kłodzko] ist eines der bedeutendsten und prachtvollsten Denkmäler Niederschlesiens. Von den höchsten Punkten der Festung aus hat man einen wunderschönen Ausblick auf die Stadt und die umliegenden Berge. Innerhalb der Festung können gut erhaltene Spuren der militärischen Kultur betrachtet und Ausstellungen zur Geschichte der Stadt besucht werden. In den unterirdischen Labyrinthen kann man sich in das Leben eines damaligen Soldaten einfühlen. Die Hauptfestung befindet sich auf dem Festungsberg (369 m.ü.M.), der sich wiederum auf einer Fläche von über 30 ha im Zentrum der Stadt ausbreitet.

Dějiny kladské pevnosti začínají ve středověku, vznikem dřevěného varovného hradu v 10. století. Později byl hrad přestavěn na zděné obranné sídlo kladských vládců. A na jeho místě posléze vznikl moderní systém opevnění, který odpovídal nárokům na vojenskou architekturu 17. a 18. století.

V 17. století byla zahájena největší přestavba kladského hradu, která přinesla změny, z nichž většina se dochovala dodnes. V roce 1622 představil vratislavský architekt a stavitel opevnění Valentin von Säbisch návrh na posílení hradu a jeho přeměnu na bastionovou pevnost. V té době vznikla korunní hradba sestávající z tří bastionů (obranných budov postavených na předsunutých rozích hradeb) chráněných trojúhelníkovými raveliny. Přední část těchto obranných prvků je obrácena k severu. Tím směrem se totiž nacházel otevřený prostor, jehož obrana byla nejtěžší. Od jižní strany, kde se dnes nachází hlavní vstup, byl hrad přirozeně chráněn strmým kamenitým svahem. V 80. letech 17. století stavbu vedl slavný pražský stavitel a architekt Jakopo Carove.

Druhá a poslední fáze přestavby pevnosti se odehrála za vlády Fridricha II. Velikého. Po první slezské válce v roce 1742 Fridrich II. zabral Kladské hrabství Rakousku a vydal rozkaz k dalšímu posílení kladské pevnosti, kterou považoval za jeden z nejdůležitějších bodů v rámci obrany státu. Autorem projektu přestavby byl generál a stavitel pevností Gerhard Cornelius von Walrave. V roce 1796 byl postaven nejvyšší bod pevnosti – donjon – masivní věž, která byla považována za poslední útočiště a centrum protiútoku při obraně pevnosti. V donjonu byly umístěny třípodlažní, až 20 metrů hluboké sklady a kasematy se zbrojnicí, lékárnou, laboratoří a s prostorem pro posádku. Donjon obklopoval řetězec bastionů, kleští, redut a redanů, v předpolí pak byly šance a palebná stanoviště, dále pak systém suchých příkopů o hloubce až 10 metrů. V souladu s pravidly výstavby pevností je každý pevnostní prvek vyšší než prvek stojící před ním.

Ve druhé polovině 19. století pevnost přestala fungovat jako obranná. Byla využívána jako vojenské skladiště, vězení a během 2. světové války tu byl dokonce závod nucených prací, ve kterém se vyráběly elektronické části do ponorek U-boot a do raket V1 a V2. Po válce se v areálu pevnosti nacházela vojenská skladiště a podnik na výrobu vína. Od roku 1960 je pevnost zapsána na seznam památek.

Pozor: V podzemí je celoročně chladno, doporučujeme proto vzít si na prohlídku teplé oblečení.

zimní sezona: listopad–březen 9.00–15.00 hod. (poslední prohlídka v 15.00)

letní sezona: duben–říjen 9.00–18.00 hod. (poslední prohlídka v 18.00)

Prohlídka s průvodcem vždy po 30 minutách. Prohlídka se skládá ze dvou částí (je možné zvolit si obě, nebo pouze jednu)

• horní část pevnosti – prohlídka trvá cca 1,5 hod. v letní sezoně (cca 1 hod. v zimní sezoně)

• labyrint (minérské chodby) – doba trvání cca 1 hod. (nezávisí na sezoně)